Jedno se Marvelu musí nechat. Nemá sestupnou tendenci.
Adaptacím klasických komiksových děl je věnována maximální péče i finanční
podpora a film od filmu je vidět štědřejší přístup. A naštěstí i ochota
posouvat hranice. Avengers přinesli velkolepou bitvu v New Yorku, pořád
ale převládala spíše pozitivní nálada, v níž víme, že se nikomu a ničemu
nic nestane. Iron Man 3 sice potvrdil neochotu studia obětovat aspoň některou z vedlejších postav, nabídl ale (pro novou vlnu
marvelovek zatím nepříliš typickou) temnější atmosféru, kdy cítíme
závažnost celé situace.
Thor: Temný svět jde ještě o kousek dál. Sympatického (a
nyní již i pokorného) hrdinu zastihneme v době vrcholících válek o
nastavení rovnováhy ve vesmíru. Finální bitva dopadne pro Thora (Chris Hemsworth) dobře a vše se zdá být zdánlivě v pořádku. Jeho pozemská láska
Jane (Natalie Portman) se však nechtěně stane nositel zlé energie, která
probudí k činu pradávné nepřátele všeho dobrého. Bitva o osud celého
vesmíru začíná a nikdo si nemůže být jistý tím, že z boje vyjde se zdravou
kůží.
Což je jedno z největších vítězství nejen druhého
Thora, ale Marvelu vůbec. Konečně přišel čas začít se skutečně bát o
postavy. To přirozeně neznamená, že by měl divák očekávat masakr, v němž padne
polovina postav. Úplně poprvé je ale patrné, že nesmrtelnost není synonymem hrdinů
Avengers (a jejich okolí). Druhý Thor má též nespornou výhodu v tom, že se
již od počátku hrdina chová sympaticky a ne jako buranské hovado. A pak je tu
Loki, černý kůň, eso v rukávu, jehož pojetí „sympatického záporáka“ těžko
hledá konkurenci. Tom Hiddleston je požitkář a roli ublíženého syna, toužícího
po trůnu, si vychutnává každým nadechnutím. Podobně silných antihrdinů se moc nevidí.
Režisér Alan Taylor, který nastoupil do rozjetého vlaku,
svou roli vypravěče zvládl naprosto se ctí a i když jde o jeho první velký film, dokonale zužitkoval svou práci na seriálu Hra o trůny. On
ostatně Asgard není zas tak Západozemí vzdálený (někomu nicméně nemusí vyhovovat, že pastelové barvy ustoupily klasičtějšímu fantasy pojetí). A potěšující je, že Taylor bez
problémů zvládá i velkolepé akční trikové pasáže, které v sobě kombinují
krásu Pána prstenů a vesmírný drajrv Star Wars.
Tím nejpřekvapivějším aspektem Temného světa je každopádně humor. A
teď nemyslím sypání hlášek ve stylu Tonyho Starka. Druhý Thor je v mnoha pasážích
velmi komediální (ano, a současně temný). Nejenže je samo o sobě hodné obdivu, že humor
nikdy neruší a netupí dramatické hrany, ale hlavně je často
vrstvený, skoro jakoby vypadl z nějaké výborné komedie Blakea Edwardse. Patrné
je to hlavně v závěrečné londýnské bitvě při „propadání“
prostorem, kdy se s kulometnou kadencí vrší jeden vtip za druhým (pokud
pojedete domů metrem, 100% se neubráníte úsměvu). Komediální vsuvky jsou přímo úžasné a dokazují, že nejen Iron Manem
je humor Avengers živ.
Pokud něco skřípe, je to opětovné nevyužití členů Thorovy bojovné skupiny (i o spolupracovnících Jane víme více). A osobně mi - stejně jako u jedničky - vadil 3D formát, který ve výsledku nijak 3D není, ale film je díky němu hrozně tmavý (ale to bude spíš zásluha promítajícího CineStaru).
Hodnocení: 90%
P.S. Uprostřed filmu je jedno moc pěkné cameo a během titulků si počkejte rovnou na dvě scény.
prosím, mohl byste napsat co bylo v té druhé po titulkové scéně?, počkal sem si v kině jen na tu první, protože sem myslel, že už další nebude, moc mě to zajímá, celej večer hledám něco na netu co v ní mohlo bejt, ale nic sem nenašel, díky za odpověď :-/
OdpovědětVymazatSPOILER: Setkání Thora s Jane u cereálií a záběr na tu příšeru z Jotunheimu, jak loví holubi mezi kontejnery.
VymazatScéna, kdy si Thor pověsí u Jane Mjolnir na věšák jako by to byl děštníček mě dostala.
OdpovědětVymazatMoc pěkně zhodnocený film. Se vším naprosto souhlasím a rovnou si dávám Vaši stránku do oblíbených :)
OdpovědětVymazat