Recenze: Dvojitý agent

V poslední době mám štěstí na filmy, které de facto nejdou zhodnotit bez spoilerů. V případě českého hororu Labyrint to bylo nutné pro vysvětlení scenáristické labilnosti, která vykazovala nezvykle vysoké hodnoty. U pohádkového Hugo Martina Scorseseho šlo o ujasnění největšího trumfu příběhu. Problém Dvojitého agenta je v tom, že ten nejzajímavější tvůrčí nápad je jediný výraznější dějový twist, tudíž bych vyzradil klíčový moment příběhu. Proto tento moment v "klasické recenzi" přejdu a budu se mu věnovat v následném spoileroidní textu.

Hlavním hrdinou je stárnoucí vyšetřovatel Paul Shepherdson (Richard Gere), který většinu života pronásledoval zabijáka Cassia. Naháněčka nakonec skončila v agentům prospěch, padouch byl zabit a případ uzavřen. Po x-letech přichází ambiciózní mladý agent Ben Geary (Topher Grace) s teorií, že Casius stále žije, což podporuje čerstvě podříznutý muž v márnici. Zjevil se na scéně Copycat Killer, nebo je vrah skutečně na svobodě? Starý a mladý agent společně hledají odpověď.

Dvojitý agent ničím nevybočuje z průměru rutinních politických thrillerů s občasnou akční vložkou. Vyšetřování je spíše vedlejší, klíčová je motivace postav a hra o čas. Obojí ve filmu poměrně dobře funguje, prošedivělý Gere je sympatický ostřílený vlčák a Grace je dostatečně charismatický, aby ustál mladého snaživého cucáka. Ve filmu hraje ještě pár známějších tváří (Martin Sheen, Stana Katic), jejich účast má ale zpravidla minutovou životnost a pro děj není nikterak zásadní.

Existuje nespočet filmů se silnějším vizuálem, údernějším tempem a lepším scénářem. Tím neříkám, že něco z toho je ve Dvojitém agentovi vyloženě špatně. Jen film v ničem neexceluje. A to jediné opravdu zajímavé na scénáři je megaspoiler (a ještě v rámci „hry se žánrem“ nedotažený).

Fanoušci Gerea si mohou nějaké to procento přičíst, stejně tak fanoušci konspirací. Pro všechny ostatní bude Dvojitý agent zcela zapomenutelný, i když použitelný žánrový kousek. 

Hodnocení: 60%

A teď spoileroidní část:

Studio přistoupilo k nezvyklému kroku, že již v traileru vykecelo, že sám Gere je Cassius. Možná si řeklo, že to není zas tak podstatné, neboť k odhalení dojde již v první třetině filmu. Možná jen tušilo, že filmu chybí originální prvek a předčasné odhalení mělo fungovat jako vábnička. Kdo nicméně viděl trailer, ten má smůlu, neboť nic zajímavějšího se ve filmu do konce titulků nestane.

Nesmyslné spoileroidní kampani odpovídá i český distribuční název, který je nicméně správným překladem původního „The Double“ a tudíž nelze českého distributora vinit.

Z předčasného odhalení a následné hry na téma „odhalí Grace Gerea a bude ho muset Gere zabít?“ vzniká ve filmu docela zajímavé napětí. Nečekejte šachovou partii dvou geniálních mozků, spíše roztomilé brnkání na nervy scénami typu „Gere mluví starostlivě s Graceovou ženou a vysvětluje jí, že by měl od případu odstoupit, než mu nelítostivý brutální vrah zkrátí čáru života“.

Pokud byla smyslem propagace cílená hra „kdo s koho“, je výsledek zklamáním, neboť natolik důmyslně děj vystavěn není (a kdo film s takovým cílem sleduje, bude zklamán). Jde spíše o netradiční oživení klasického schématu, které tvůrci naťukli a poté s ním moc nepracovali.

Navíc film bohužel nemá koule na to, aby Gereovu postavu vyprofiloval jako pořádného zabijáka (přeci jen je to miláček Gere!), což snižuje samotný fakt, že je Paul Cassius. Vlastně je to pořád ten prošedivělý sympaťák, akorát čas od času někoho podřízne. Škoda, zaděláno bylo na víc.