Recenze: G.I. Joe: Odveta

První díl G.I. Joe byla taková docela hezky natočená bejkárna, u které se šlo bavit, pokud jste nechali mozek v šatně (když vás o něj příroda v základu připravila, měli jste rovnou horkého adepta na akčňák roku). Žádný extra-úspěch se nedostavil, nakonec ale přistálo v kapse studia zřejmě dost dolarů, neboť dostalo pokračování zelenou.

Protože to napoprvé vyšlo "tak tak", došlo k rozumné změně politiky - ve dvojce nevsadíme na "mladé a neklidné", ale vše postavíme na zkušených akčních matadorech. Díky tomu už v hlavní roli není Channing Tatum (ten má tentokrát ryze čestný prostor, tudíž odkládaná premiéra kvůli jeho dotáčkám příliš nedává smysl), ale charismatická korba Dwayne "The Rock" Johnson. A aby si fanoušci žánru přišli opravdu na své, jistí mu záda veterán Bruce Willis.

Čtyři roky uběhly od prvního dílu a osobně si nejsem schopný vybavit, o čem film vlastně byl. Jen vím, že v něm figurovala teroristická organizace Kobra, se kterou vojáci G.I. Joe za pomoci nejrůznějších technických vychytávek bojovali. Dvojka je na tom obdobně, přičemž tentokrát má elitní jednotka tu smůlu, že zlé síly infiltrovaly Bílý dům, za prezidenta dosadily svého muže a tím celou sekci G.I. Joe poslali do hrobu. Pár vojáků přirozeně přežije a na jejich bedrech bude, zda pomstí padlé, očistí své jméno, zachrání svět atd..

Druhý díl není o nic chytřejší, než jednička. To nemyslím nijak hanlivě, to je prostě fakt. Jde zkrátka o další jednoduchý akční výplach, kde si ze zápletkou nikdo moc hlavu nelámal. Hlavní je, že tam věci krásně vybuchují, agentka se dostane do utajované akce, kde může uniformu vyměnit za upnuté šatičky, záporáci vyhrožují celému světu stiskem jednoho tlačítka a na skalách se na lanech řeže několik desítek ninjů (!).

Ohromnou výhodou je, že ta "technická omáčka" a tah na branku efektního blbnutí docela funguje. Ve filmu se pořád něco děje, což je jednoznačné plus, některé akční scény mají docela šmrnc (i když je trochu kontraproduktivní, když máte film, kde se hodně střílí a hromadně umírá a přesto v něm není krev a málokoho vidíme někoho zemřít přímo) a vůbec druhý G.I. Joe slušně odsýpá. Jednoznačnou výhrou je charismatický Johnson, který se pro podobné role narodil. Potěší i Willis. Přestože má minimum prostoru, v každé scéně dokazuje, že je zkušený žánrový matador, který to má lidově řečeno "v paži". Paradoxem je, že během těch nějakých 10 minut, co ve filmu objeví, působí mnohem "McClaneovsky", než v celé páté Smrtonosné pasti.

Mohlo by to začít vypadat skoro ideálně, ale výše zmínění pánové jsou největší oporou filmu. Vyjma Tatuma, který se ale ve filmu moc neohřeje, téměř nikdo jiný není zajímavý. Z ostatních si zapamatujete akorát Adrianne Palicki (tu, protože je v červené hrozně sexy), Jonathana Pryce, který si zápornou roli očividně užil a v malé roli ředitele věznice Waltona Gogginse. 

G.I. Joe: Odveta (2013) je neškodný odkaz moderního Hollywoodu, v němž díky štědrým rozpočtům de facto neexistují hranice, pokud cílíte na to správné publikum a kde můžete zabít třeba milion lidí, hlavně aby nepadla kapka krve. Osobně nemám s podobným produktem problém, když dokáže být současně zábavný. Jak ale ukázalo Rychle a zběsile 5 (2011), můžete i s podobným přístupem dosáhnout akčního Olympu. Což se ani druhému kolu vojáčků nepovedlo. Minimálně lepším výběrem hrdinů se ale podařilo vyhoupnout do příjemného nadprůměru, jehož návštěvy nebudete litovat. 

Hodnocení: 60%

P.S. Snímek je sice 3D, ale s titulky. Za to jednoznačný dík distributorovi. 

P.P.S. Projekce se konala v PREMIERE CINEMAS a nabídla nějaké nové, vymakanější 3D, z něhož prý nebolí oči. S tím jsem osobně nikdy neměl problém, ale oceňuji, že obraz (i v nočních scénách) nebyl tmavý.