Recenze: The Amazing Spider-Man

Od poslední dílu trilogie Sama Raimiho, v němž Peter Parker alias Spider-Man s tváří Tobeyho Maguirea zachraňoval obyvatele Manhattanu, uběhlo pouhých pět let. Nyní se pavouček vrací – s novou tváří, novým nepřítelem, novou holkou a prý dosud nevyřčeným příběhem. Pravda je to jen částečná.

Natáčení restartu relativně nové série je ošemetná záležitost. Pravda, poslední díl původní batmanovské quadrilogie a novou verzi Christophera Nolana dělí pouhé tři roky navíc a jak jsme za restart rádi. Rozdíl je ovšem v tom, že Batman měl díky pestrobarevnému podání Joela Schumachera a tvrdým bradavkám George Clooneyho natolik zničenou pověst, že všichni doufali v nový začátek, který by dal na přebarvené znásilnění klasického komiksu zapomenout. To u Spídyho je situace jiná. V Sony se původně připravovali na regulérní pokračování původní trilogie a dokonce se již spekulovalo o obsazení Johna Malkoviche do role jednoho ze záporáků. Ze dne na den ale padlo rozhodnutí o restartu. A tak ho tu máme…

Peter Parker (Andrew Garfield) je lehce zamindrákovaný student, který umí výborně fotit a k tomu mu to dost myslí. Kdysi ho rodiče opustili a po dlouhých letech Peter konečně nachází vodítko, jež by mu mohlo vysvětlit, proč tak učinili. Stopa ho zavede do laboratoře dr. Curta Connorse (Rhys Ifans), bývalého otcova kolegy. Peter Connorseovi pomůže vyřešit problém s obnovením buněk, což má vedlejší účinek. Z doktora se stane vraždící monstrum v podobě běsnícího plaza.

Je zbytečné se snažit o opak. Chtě, nechtě člověk při sledování The Amazing Spider-Man (2012) začne srovnávat s původním filmem Sama Raimiho Spider-Man (2002). Přestože tvůrci slibovali novou temnou kapitolu, jak ji neznáme, víceméně jen opisují. Akorát zrzavou Mary-Jane vystřídala blond Gwen (přičemž roztržité oťukávání s Peterem bylo přirozeně zachováno), rozčíleným odpůrcem samozvaného strážce zákona je tentokrát policejní šéf namísto šéfredaktora a záporák znovu trpí samomluvou (možná je to tím, že je stejně jako Green Goblin zelený… ). Předem je proto dobré počítat s tím, že sliby o novém příběhu jsou z 90% liché. Ano, je tu jiný základ, točící se okolo tajemné smrti Peterových rodičů, vše ostatní jsme ale v téhle (pardon, předchozí) sérii už viděli.

Co filmu sluší je ústřední něžná a přirozená romance. Andrew Garfield i Emma Stone jsou velmi sympatičtí lidé, jimž výborně funguje chemie. Škoda jen, že oběma dělá medvědí službu dabing. On mluví jako třináctiletý mutující puberťák, ona jako jeho matka. Uf. Ostatní postavy jsou šablonovitě načrtnuté a to včetně dr. Connorse, takže nepřesahují práh potřebné škatulky pro dané scény.

Pro režiséra Marca Webba, autora citlivé romanťárny 500 dní se Summer (2009), je podobný žánr zřejmě trochu nevděčný. Hladce pracuje s emocemi (dokonce ustojí i scénu typu „jsem na tebe hrdý“), výborně si pohrává s humorem, ale vykreslení zla mu příliš nejde a stejně matně prezentuje akci. Nikoli přímo špatně, jen nezúčastněně, díky čemuž žádná z akčních scén nenadchne (ale ani neurazí). Trochu nepochopitelně není ve filmu žádný delší pohled z „vlastních očí“, který by 3D vyloženě slušel (lákavá minutová sekvence z traileru je ve filmu zastoupena pouhými pár fragmenty).

Webb za 150 milionů natočil 137 minut dlouhý film, který je i přes hojnou míru efektů a snaživé osudové drama nejlepší v nenucené poloze dvou zamilovaných lidí. Takže tu funguje hlavně to, co fungovalo v "pětistovce", akorát s tím rozdílem, že Spídy byl 20x dražší a přesto je o něco nudnější.

The Amazing Spider-Man je generační film v tom smyslu, že pro cca dvacetileté studenty (ideálně lehce šikanované, pokukující po krásné spolužačce) půjde o podívanou roku. Čím je ale člověk starší, tím méně ho film oslní. A v tom je největší rozdíl mezi Webbem a Raimim. Raimiho Spider-Man byl v rovině vyprávění nadčasový. Webbův bude poplatný době a za pár let se na něj zapomene.

Hodnocení: 60%