středa 4. ledna 2012

Recenze: Přepadení

V roce 1994 čtyři teroristé Ozbrojené islámské skupiny (GIA) obsadili letadlo na letišti v Alžíru. Na palubě bylo několik stovek lidí a cílem útoku měla být Eiffelova věž. Víc prozrazovat nebudu, kdo je ale trochu starší a má přehled o tom, co "hýbalo světem", bude tuhle útočnou epizodu dobře znát.


Snímek Přepadení natočený podle výše popsaných událostí volí stejně jako United 93 formu rekonstrukce. Celou dobu jsme svědky maximálně autentického dění, kamera je neustále v pohybu a lidé se většinu času chovají stoicky nebo podrážděně, protože na jiné emoce nemají v podobně vyhrocené situaci čas. Očividnou snahu o co nejmenší hru na city nejlépe ztělesňuje ustaraná manželka člena zásahové jednotky určené k likvidaci teroristů. Žádná zbytečná hysterie ani srdceryvné proslovy. Pouhý oněmělý pohled na televizní přenos, který situaci sleduje.

Jde rozhodně o tu lepší variantu, jak podobné ožehavé téma točit (stačí vzpomenout na ubulené WTC Olivera Stonea, což je dokonalá ukázka toho, jak to NEMÁ vypadat). Potíž je v tom, že ač se režisér snaží a herci jsou opravdu dobří, musí se Přepadení prát s tím, že vstupuje do stejných vod, jako zmíněné United 93. A to natočil Paul Greengrass BEZCHYBNĚ. Přepadení nemá za 1) zdaleka tak zajímavý backround celé události (vzdušný "bordel" ohledně toho, kdo je a kdo není na příjmu byl mnohem výživnější, než zdejší snahy o podplacení teroristického bosse) a za 2) už vzhledem k tomu, jak zdejší situace dopadla, nemůže nabídnout natolik úderné a zdrcující finále.

Nicméně chápu, že výše popsané výtky jsou de facto můj osobní problém, neboť jsem United 93 viděl minimálně 10x a pokaždé byl hrozně dojatý, hrozně smutný a hrozně naštvaný, co pár blbců udělá jen proto, že si blbě přečtou knihu. U Přepadení jsem se nedojal, smutek byl minimální, naštvanost zůstala. Není to vyloženě málo, ale tak nějak od podobné látky čekám trochu víc.


Takže jít či nejít? Koho baví podobné rekonstrukce, ten může Přepadení zkusit - natočeno je opravdu solidně a má několik silných momentů. Pokud ale mezi vaše "nej" filmy patří United 93, dobře si kino rozmyslete. Nejde o lacinou kopii, ale i tak se nezbavíte pocitu slabšího déjà vu.

Hodnocení: 70%

P.S. Jednoznačné body k dobru si film zaslouží za to, že velmi šikovně využívá skutečných záběrů, které tehdy pořídily snaživé televize.

Žádné komentáře:

Okomentovat