O fenoménu Misfits, který provází přívlastek
„britští Hrdinové“, se hojně začalo mluvit již po pár dílech první
sezóny. Máme za sebou tři kola. Dopadlo to lépe, než americká hra na supermany?
Začnu u Hrdinů, protože se v nich docela
dobře zrcadlí to, co se začíná dít s Misfits. První sezóna hrdinů byla
takřka geniální. Nechyběly jí nápady, sympatičtí herci, zajímavě rozehrané
osudy, zkrátka tu bylo všechno pro potřeby diváckého hitu. A pak došlo na
vyčerpání. Tvůrci si ukousli velké sousto, zamotali se ve vlastním vesmíru
hrdinů (včetně chaotického využívání jejich schopností) a fenomén se pomalu
přetavil v parodii sebe sama, která to tak, tak doklepala do finálního
dílu (tuším, že ho pár lidí i vidělo, ale neradi o tom mluví).
O několik let později přichází Misfits a
rovnou našlápnou z opačného, typicky britského proudu. Zapomeňte na líbivé
městské lokace, krásné herce a líbivé počasí. Vítejte v šedivém
předměstí a seznamte se s delikventy, kteří shodou okolností mají nějaké special schopnosti. Všichni mluví jako dlaždiči, morálku mají značně nahnutou
a pravidelně (ač nechtěně) vraždí své vedoucí.
Misfits nejsou seriálem o lidech, kteří
chtějí konat zlo/dobro (i když pár takových se přirozeně
v seriálu najde). Je to především o faktu, že „máme, kurva, schopnosti a
přináší to jen problémy“. Nejlépe ze schématu těží nepřekvapivě první sezóna.
S novou látkou si pohrává, prakticky každý díl nabízí nějaký úchvatný
moment a vše korunuje přesné obsazení v čele s neodolatelně
hulvátským Nathanem ve famózním podání Roberta Sheenana. Pokud by se sestavoval
žebříček největších seriálových borců, byl by Nathan hodně vysoko (a
pravděpodobně by se z toho pozvracel).
Výhoda britských seriálů je, že zpravidla
nejsou moc dlouhé. Obvyklých je šest epizod (což první sezóna dodržela). Druhá
má o jeden díl navíc a pořád tempo bez problémů funguje. Problém se u druhé série formuje jinde. Tvůrci přistoupili
k tomu, že jednu postavu nechají jednat po vzoru tradičních komiksových
hrdinů. A nic dalšího do myšlenky nevnesli. Žádná originální varianta na
chlápka v neoprénovém obleku, který poskakuje po budovách. Ani stopa po alternativním
myšlení. Klasické „tupé“ hrdinství. Což je v rámci originálního britského
přístupu znatelný ústupek.
A co hůř – podobně jako druhá sezóna Hrdinů se
i Misfits začínají zamotávat ve scenáristických
smyčkách způsobených cestováním časem. Z toho, co bylo svěží a nekonvenční
se rázem stává až příliš známá písnička, i když v téhle se mluví sprostě.
Dvojka si nicméně i přes jistá škobrtnutí udržela vysoko nastavenou laťku.
Misfits se jevili neotřesitelnou seriálovou jistotou…
… a tím se dostáváme ke třetí sezóně, která
dostala speciální nultý internetový díl Vegas Baby. V něm ze
seriálu odchází Sheenan. A máme problém. Jakkoli je seriál vynikající a
ostatní postavy „mají svoje“, Sheenan byl to gro. Držel vše pohromadě, udával rytmus. Bohužel dal herec přednost filmové kariéře, což zaskočilo nejen
fanoušky seriálu, ale i jeho tvůrce. Měli o klíčového hráče méně. A museli
narychlo přepisovat. Tím vznikla nevděčná postava Rudyho hraná Josephem
Gilgunem.
Na Rudym je v prvních epizodách hrozně znát, že byl ve scénáři původně Nathan. Stejné hlášky, podobný styl. Působí
to jako facka. A to není jediný problém třetí sezóny. Naplno se rozhořela tvůrčí
krize, díky čemuž dobrých 5 z 8mi dílů je úplně zbytečných. Nechybí pár vynikajících hlášek a scén, ale jinak jde o
neskutečnou vatu, jež není hodná prvních dvou sezón. Chaos navíc vnáší fakt,
že mají postavy nové schopnosti a přitom je moc nevyužívají. Skoro se jeví hrdinská
složka jako nadbytečná. Postavy zkrátka čelí šíleným situacím a občas zakročí superschopnostmi.
Jistě, pořád je to díky nekorektnímu přístupu výrazně zajímavější, než jiné
seriály. Pokud ale první a druhá sezóna atakovaly v hodnoceních maximální
hranici, trojka se s velikým úsilím vydrápe leda na 60%.
Je to ohromná škoda, že se tu začíná opakovat
„syndrom Hrdinů“. Misfits mají ovšem ještě o něco horší pozici, neboť
postrádají tahouna. Pokud tvůrci Sheenana neukecají do čtvrté sezóny, mám
obavu, že skončí Misfits jako Hrdinové = seriál s ohromným potenciálem,
který „sežral sám sebe“.
Bohužel nemůžu souhlasit s recenzí. Ikdyž mám oba seriály opravdu ráda, přece jen u mě vítězí Misfits. Zatím mne nezklamal žádný Britský seriál, potom co jsem viděla Skins, bylo mi jasné, že musím co nejdříve zkouknout i Misfits. To prostředí, herci a už jenom ten přízvuk. Je pravda, že 3. série mě zpočátku zklamala, ale stačilo zkouknout dalších pár dílů a Nathan mi tam už skoro vůbec nechyběl. Jsem zvědavá, jak dopadne 4. série, myslím si však, že Sheehan už definitivně skončil a můžeme jen doufat, jaká bude nová sestava. Osobně bych seriálu dala minimálně 80%.
OdpovědětVymazat*britský (omlouvám se za chyby)
OdpovědětVymazat100% souhlas... Měl jsem z toho naprosto stejný pocit. Nathan z ajedna, Rudy není špatnej, ale Nathana nezaskočí a k tomu naprostá nuda se zápletkou a najednou, jako by nikdo neměl žádnou schopnost.
OdpovědětVymazat